Výstava sleduje kresebnou tvorbu sochaře Zbyňka Sekala (1926–1998) od raných figurálních studií po díla vznikající v emigraci ve Vídni a ukazuje kresbu jako autonomní prostor myšlení a existenciální zkušenosti. Vedle děl ze sbírek Národní galerie v Praze jsou poprvé prezentovány také práce na papíře pocházející z autorovy pozůstalosti odkázané instituci vdovou po umělci Christine Sekal, z nichž mnohé jsou doposud veřejnosti zcela neznámé.

Kresba provázela Zbyňka Sekala po celý život. Od syrových poválečných prací a expresivních portrétů, nesoucí si v sobě zkušenost koncentračního tábora Mauthausen, přes surrealistické experimenty a existenciálně zneklidňující imaginativní kompozice až po pozdní kresby zachycující organické struktury otisků rostlin, se v ní neustále vrací téma člověka čelícího životním proměnám, nejistotě a hledání vlastní identity.

Koncepce výstavy je symbolicky ukotvena v motivu modrého květu z nedokončeného románu německého romantického básníka Novalise. Tento emblém touhy po poznání a nedosažitelném sjednocení s absolutnem zde vystupuje jako metafora Sekalovy kresby samotné. Stejně jako Novalisův poutník hledá skrze obraz modrého květu hlubší smysl života, stává se i Sekalova kresba projevem introspekce, stopou neustálého tázání po lidské existenci a jejím místě ve světě.

Kurátorka: Adriana Šmejkalová

Publikace: Adriana Šmejkalová, Zbyněk Sekal, Kresby a tempery, katalog výstavy Zbyněk Sekal – Modrý květ, Národní galerie v Praze, září 2026

Místo konání: Grafický kabinet, expozice 1939–2021: Konec černobílé doby, 2. patro Veletržního paláce

Národní galerie Praha - Veletržní palác