Rozsáhlá monografická výstava představuje nejnovější tvorbu slovensko-vietnamské umělkyně Kvet Nguyễn. Je koncipována jako vizuální čtení kapitol příběhu vietnamské diaspory na území bývalého Československa – od poválečné migrace v období socialistického internacionalismu, přes zlomový moment Sametové revoluce, až po současnost.

Zcela zásadním historickým okamžikem, k němuž se výstava vrací, jsou tzv. chrastavské děti z roku 1956. Právě jejich příchod do Chrastavy u Liberce se stal počátkem příběhu vietnamské komunity v Československu, který se dále rozvíjel napříč generacemi. Spojení s tímto místem tak vytváří jedinečný kontext, jenž dodnes rezonuje v kolektivní paměti i v současných diskusích o migraci, domově a přijetí. A proto je tato výstava beze sporu důležitou i v naší výstavní a koncepční činnosti. Pojí se s kontextem lokálního místa, zároveň podporuje nynější slovenskou uměleckou komunitu a je s ní solidární.

Tvorba Kvet Nguyễn je zároveň hledáním vizuálního jazyka schopného zachytit napětí kolektivní traumy a transformovat jej směrem k vizi spravedlivější budoucnosti. Její díla programově otevírají prostor pro snění, naději a vyjádření tužeb, které mohou být katalyzátorem změny. Výstava zahrnuje různá média, přes instalaci, objekty, video, textilní fotografie, fotografický archiv, dokumentární fotografie. Nguyễn se ve své tvorbě často vztahuje k archivním materiálům – oficiálním dokumentům a dobovým médiím, které byly silně podbarveny rasistickými a xenofobními narativy. Tento materiál, jenž zpochybňuje představu o „koloniální nevině“ středoevropských postsocialistických zemí, se pro umělkyni stává odrazovým bodem. Vyhledáváním a prezentací potlačovaných hlasů vzdává hold odolnosti marginalizovaných komunit a otevírá prostor pro kolektivní i individuální vzepření. Výstava je druhým volným pokračováním výstavy Kým voda nezmyje breh z Galerie města Bratislavy a více zasazená v kontextu Liberce, skrze Chrastavské děti.

Galerie Lázně Liberec