DVOUDOMÍ

V litografiích Mikoláše Axmanna v první části výstavy se svět vynořuje před divákem v neprostupných sítích jako nezadržitelné tryskání všeho, co ve světě jest, všeho, co v něm probíhá v člověkem nezadržitelné, neuchopitelné mnohosti. Komplikované barevné sítě jeho litografií nelze pouze jednoduše pojmout jedním zběžným pohledem, naopak vybízejí k mentálnímu vstupu a dlouhému bloudění v útrobách obraznosti. V nich se divák octne ve středu explodujícího dění, neustále překvapujícího „vyvstávání“ – existence světa.

Ve druhé prostoře galerie Mikoláš Axmann vybízí ke skutečném tělesnému vstupu do díla, kde se svět objevuje jako střídmé, tiché, prosvítavé bludiště vytvořené z velkoformátových netkaných textilií, na nichž černé kresby dávají vzniknout magickému podobenství o prastarém vinném kmeni. Jako by se vynořoval v nehlučném proměnném vlnění textilie z hluboké minulosti evropských kulturních dějin, během nichž vinný kmen neměl nikdy význam pouze profánní, užitný. Nabízená Axmannova cesta bludištěm vinohradu není jen vinařovou cestou mezi bezlistými odpočívajícími kmeny vinné révy, ale je nejspíš podobenstvím o nelehké cestě člověka sebou samým k sobě samému.

(Ivan Neumann, kurátor výstavy)