Lada Semecká (*1973, Teplice) je sklářská umělkyně. Vystudovala na UMPRUM v Praze v ateliéru profesora Vladimíra Kopeckého. Tam také po studiích působila ve sklářské dílně jako lektorka. Po čtrnácti letech strávených v centru Prahy odjela učit na Institut sklářského umění v japonské Tojamě. Setkání s japonskou krajinou a kulturou posílilo její vnímání a zájem o kontemplativní zachycování harmonie přírody, křehkosti a její rovnováhy.

Lada Semecká svoji tvorbu prožívá a současně pracuje systematicky. V jejich dílech cítíme řad i logickou následnost. Vlastnosti materiálů ověřuje ve vztahu k přírodním živlům a zkoumá základní působení jejich sil. To vše často v metaforickém vztahu k člověku a lidskému bytí.

Vytváří díla, jejichž vnímání vede k meditativnímu přístupu.

Lada Semecká je ovlivněna několikaletým pobytem v Japonsku. To, co bychom však považovali za díla inspirovaná zemí vycházejícího slunce, tvořila již před tím, než se do Japonska vypravila. Například rozsáhlé cykly mraků začaly vznikat na stáži v Pilchuck Glass School ve Washingtonu.

Cyklus mraků, skleněných obrazů, je vytvářen vibrací skla posypaného skelnou drti. Skleněné tabule, do kterých Lada silou i jemně tluče, aby se písek zorganizoval, jsou stavené v peci a následně zavěšené jako obrazy.

Zvony a zvukové objekty naléhavě čekají na okamžik, kdy je návštěvník rozezní, nebo nastane jiná, do jisté míry očekávatelná, ale náhodná situace. Zkoumáním materiálu u těchto objektů Lada dokázala propojit formu se zvukem, a obě části díla jsou tak v rovnováze. Symbolika materiálů, čas, krajina, náhoda a řad jsou v dílech Lady Semecké přítomny od prvních počátků tvorby až po percepci či interakci s divákem. Vytvářejí harmonii společné myšlenky a přinášejí spoustu otázek. Třeba Jak zachytit vítr a síly, které jsou křehké formují krajinu? nebo kolik živlů se musí spojit, aby vznikla po ránu rosa?

Romana Veselá

Kurátor výstavy: Romana Veselá

Výstavu hudebně podpoří: Martin Janíček

Galerie Kaple