Výstava, která je oficiální součástí sekce Collateral Events v rámci Biennale Arte 2022, představuje monumentální site-specific instalaci skleněných plastik v renesančním kostele Santa Maria della Visitazione. Byla vytvořena pro 59. Mezinárodní bienále výtvarného umění v Benátkách a přináší světovou premiéru nové revoluční technologie tavení skla Vitrum Vivum. Výstava se koná
v Mezinárodním roce skla 2022.

Site-specific instalace českého umělce a sochaře Ronyho Plesla představí čtyři monumentální skleněné plastiky v prostoru renesančního kostela Santa Maria della Visitazione v benátské čtvrti Dorsoduro. Vznikla díky nové unikátní technologii tavení skla, která umožňuje vytvořit skleněnou plastiku bez jakýchkoli omezení. Výstava, kterou kurátorsky připravila historička umění, galeristka
a autorka Lucie Drdová, se koná v Mezinárodním roce skla 2022 vyhlášeném Organizací spojených národů a připojuje se tak k uměleckému a technologickému prozkoumávání tohoto materiálu.

Rony Plesl zkoumá možnosti skla a skleněné plastiky již čtyři desetiletí. Odjakživa ho hluboce fascinovala a inspirovala geometrie, intimita italské renesance a architektonická opulence baroka. Na začátku profesní dráhy strávil čtyři roky na benátském ostrově Murano, kde se seznamoval se skleněným materiálem a učil se řemeslu u italských sklářských mistrů. Ve spolupráci s profesionály v oboru začal posouvat perspektivy výroby skla a jeho možností jak na poli současného umění, tak v rámci vlastní tvorby.

Technologie Vitrum Vivum, navazující na staletou tradici řemeslné výroby českého křišťálu, obohacuje toto dědictví řemeslných technik o revoluční postupy. Umožňuje tvorbu trojrozměrných skleněných plastik bez jakýchkoli omezení. Unikátní proces spočívá v odlévání skla, podobně jako je tomu u bronzu, kdy umělec získává plnou uměleckou svobodu nad tvůrčím procesem. Ten začíná
u modelů z papíru, sádry či nalezených přírodnin, které se nakonec stávají samotnými artefakty. Technologie Vitrum Vivum, po dvanáct let vyvíjená a zdokonalovaná sklářským mistrem a inovátorem Jiřím Šínem, otevírá na poli skla celou škálu možností. Výstava Ronyho Plesla Stromy rostou z nebe představuje světovou premiéru této nové přelomové technologie tavení skla, která umožňuje tvorbu skleněných plastik nebývalých rozměrů.

Prostorové řešení instalace, jehož autorem je architekt Josef Pleskot, respektuje proporce renesančního architektonického kánonu symetrie a perspektivy. Chrámové lodi kostela z období raného cinquecenta dominují čtyři skleněné monolity. Tři skleněné plastiky z čirého křišťálu (z nichž každá váží 600 kg a měří přes 2 metry) s otiskem kůry osmdesátiletého dubu nalezeného v severočeských lesích jsou vertikálně vztyčeny v samém středu prostoru a zrcadlí rytmus oltářních sloupů. Dokonalost kůry zdůrazňuje haptický charakter materiálu, průsvitný povrch vyzývá diváka k pohledu do nitra a vybízí k interpretaci imaginární cesty za pravou podstatou. Křišťálové kmeny v nadživotní velikosti rovněž odkazují k symbolické konstelaci čísla tři a k františkánské tezi o komplementaritě přírody a člověka.

Poslední strom, umístěný poblíž oltáře, je položen jako horizontála protínající předchozí krajinný výjev. Kůra stromu se zde proměňuje v lidskou figuru a symbolizuje tak duchovní a transcendentální poselství transformace. Strom pokrytý basreliéfem těl Ježíše Krista je provedený ve smaragdově zářivém uranovém skle a prostupuje prostor tajemným, mnohoznačným světlem. Tajuplnou vnitřní záři a jasně žlutozelenou barvu mu propůjčuje radioaktivní uranové sklo, využívané v Čechách již od období baroka.

Instalace Stromy rostou z nebe se navrací k otázkám o podstatě lidské existence a zve na cestu introspekce v rámci kontinuální metafory skla coby živého materiálu. Prolíná se tak s tématem 59. Mezinárodního bienále výtvarného umění nesoucího název Il latte dei sogni I The Milk of Dreams, který si z knihy Leonory Carrington vypůjčila kurátorka bienále Cecilia Alemani. Vyzývá nás, abychom překročili sebe sama, nahlédli na život prizmatem imaginace a vydali se na pomyslnou cestu skrze metamorfózy těla a definice lidství.

Výstavu doprovází katalog s texty kurátorky a galeristky Lucie Drdové, umělce a šéfkurátora Domu umění České Budějovice Michala Škody a básníka a prozaika Petra Borkovce. Katalog vychází v českém, anglickém a italském jazyce.

Dům umění města České Budějovice — Galerie současného umění a architektury