Muzeum umění Olomouc buduje sbírkové knižní fondy systematicky už od poloviny 90. let. Nejprve to byla Kniha 20. století zaměřená na typografii meziválečné avantgardy a pozdní poválečné moderny, dále Knihovna Otto Františka Bablera jako součást literární pozůstalosti významného olomouckého překladatele a bibliofila a konečně sbírka Autorské knihy, tedy knihy jako uměleckého, mnohdy v jediném exempláři vytvořeného díla. Kniha v různých podobách se pravidelně objevuje ve výstavních plánech muzea, v roce 2009 byla dokonce ústředním tématem všech výstav v MUO a na nejobsáhlejší z nich, přehledové výstavě Listování, byly tehdy představeny všechny muzejní knižní sbírky.

Sbírku Kniha 20. století tvoří kolekce knih, časopisů a sborníků, na jejichž úpravě se podíleli významní čeští umělci. Jejím těžištěm je česká knižní avantgarda v období mezi dvěma světovými válkami, kdy byly hlavními proudy funkcionalisticky orientované knižní úpravy, konstruktivistická typografie a fotomontáž (Karel Teige, Zdeněk Rossmann, Ladislav Sutnar), jedinečná tvorba Josefa Čapka i knižní úpravy v duchu poetismu a surrealismu (Jindřich Štyrský, Toyen, Josef Šíma). Časové rozpětí sbírky se postupně rozšířilo i na jejich předchůdce z počátku 20. století, kteří tvořili ve stylu secese, symbolismu, dekadence (Vojtěch Preissig, František Kobliha, Josef Váchal) a později expresionismu a kubismu (Vlastislav Hofman, Jaroslav Benda, Method Kaláb).

Akviziční činnost jsme v posledních letech zacílili také na doplnění výtvarně a typograficky zajímavých knih vydaných v okolních zemích, abychom naši knižní sbírku zasadili do středoevropského kontextu. Touto výstavou představujeme první užší výběr, a to z knih české a německé provenience. Nejprogresivnější umělci střední a východní Evropy totiž tvořili v Německu, kde nalézali platformu pro své nové pojetí umění. Z konstruktivismu vychází hnutí Bauhaus, které způsobilo revoluci v architektuře, v užitém umění i v typografii. Střetávají se zde osobnosti uměleckého světa jako El Lisickij nebo László Moholy-Nagy. Avantgardnímu hnutí předchází výrazné období německého expresionismu (Karl Jakob Hirsch, Max Kaus) a počátkem 20. století secesní a symbolistní styl (Marcus Behmer, Hermann Abeking). Přirozený průnik kultur sousedících zemí navíc přináší i v knižních tirážích častý výskyt jmen umělců českého původu (Alfred Kubin, Emil Orlik, Carl Otto Czeschka).

Autorka výstavy: Hana Bartošová

Texty: Hana Bartošová

Překlad: Eva Kušová, Michael Hofmann

Architektonické řešení: Petr Oulehla

Grafický design: Vladimír Vaca

Instalace: Jan Kutra, Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář

Videoinstalace: Kamil Zajíček

Edukace: Terezie Čermáková

Muzeum moderního umění Olomouc