Výstava Matter of sensitivity je společnou prezentací děl Lukáše Kalivody a Jakuba Jansy. Oba patří k mladým, již ale vyprofilovaným umělcům. Setkávají se zde dva autorské přístupy – Lukáš Kalivoda pracuje se sklem a rozvíjí malířské autorské techniky, Jakub Jansa se soustřeďuje na médium pohyblivého obrazu a práci s žánrem instalace. Tvorbu obou umělců můžeme označit jako experimentální, výrazově mnohovrstevnatou a zároveň divácky poutavou.

Pro tuto expozici si připravili reprezentativní vhled do své tvorby. Lukáš Kalivoda zde představuje sérii maleb zhotovených autorskou technikou – snímáním barevného filmu z hladiny vody. Postupuje tak, že na vnitřní stranu poměrně velkého válce připevní fólii. Válec poté naplní vodou a na její hladinu nalije barvy předtím rozmíchané v terpentýnu či různých ředidlech. Jejich směs vytvoří povrchový film. Poté vodu postupně odčerpává. Jak hladina klesá, pigmenty se zachycují na povrchu fólie. Vznikají tak jemné barevné přechody i charakteristické „řádkování“ obrazu. Díla označuje daty podle jejich vzniku. Součástí výstavy je i jeho instalace nazvaná Chvění hladiny. Jde o skleněný válec po okraj naplněný vodou. Vidíme, jak její hladina vibruje a drobně se čeří. Záchvěvy hladiny můžeme vnímat jako nenápadný a latentní obraz plující na hranici materiality i našeho vnímání.

Jakub Jansa dosti často pracuje s příběhem. Používá při tom postupy, které známe z médií a sociálních sítí. Jejich vizuální a informační strategie však narušuje a významově posouvá. Odkrývá v nich různé formy manipulace i hlouběji uložené „poeticko-metaforické“ motivy. Uvnitř aktuálních mediálních rozprav či navyklých forem vnímání tak objevuje (a ovšem někdy i konstruuje či podsouvá) struktury, jež v sobě mají až jisté mytopoetické prvky. Do tohoto souboru děl patří i jeho instalace Occult table. Jde o variaci objektu, který je součástí rozsáhlejší série instalací, performancí a videoprojekcí nazvané Club of Opportunities. Protože však odkazy ke kontextu tohoto rozsáhlého projektu nelze v rámci poměrně komorní společné výstavy rozvinout, setkáváme se zde s dílem, jež funguje jako fragment, odkaz k nepřítomnému celku. Celý objekt tak působí tajemněji a významově otevřeněji. Dalším dílem Jakuba Jansy je video nazvané Celery ASMR. Zde nás kromě zvláštní atmosféry zaujme detailní zvuková stopa – fenomén ASMR (autonomní senzorická meridiánová reakce) – posouvající auditivní zážitek na velmi intimní a tělesnou úroveň.

Součástí expozice je i video pojaté jako specifický vizuálně-rétorický komentář, v němž vystupuje kurátor výstavy. Žánrově se jedná o volně koncipovaný „videoesej“ spojující jednotlivé artefakty. Role videa je dvojí: má díla obou zúčastněných umělců významově provazovat a vysvětlovat, současně je však lehce komplikuje. Je to dáno tím, že kurátor tu vystupuje v podvojné úloze, jednak ze své „nezávislé“ pozice, jednak je součástí hry, a tím tedy i svou „nezávislou roli“ hraje.

Tato zdvojená esejistická čtení se snaží oba umělecké projekty diskursivním způsobem propojit. Ukázat výstavu jako celek, v němž oba umělci společně vytvářejí jisté „pohyblivé pásmo“, kam každý z nich ze své strany zasahuje. Přesah do pozice druhého můžeme chápat jako součást společného experimentu: propojení dvou uměleckých osobností, jež se doplňují i odlišují zároveň.

Kromě tohoto diskursivního spojení je to především detailní senzorická zkušenost, která oba umělecké projekty spojuje. Lukáš Kalivoda zkoumá materialitu vizuálních forem, pigmentů a emulzí, Jakub Jansa nás zahrnuje „auditivní materií“. Naznačují nám tím, že se máme plně ponořit do smyslového zkoumání a prožívání představených děl. Do všech vizuálních a auditivních vjemů, které nám přinášejí. Pečlivě je nahlížet a přitom se jimi nechat unášet…

Museum Portheimka