Dvacáté století bylo dobou rozkvětu českého sochařství. Emancipace české kultury byla podmíněna poměrně velkorysým přístupem českých elit, které zažívaly především v různých obdobích první poloviny 20. století silnou ekonomickou konjunkturu, jež jim také umožnila podporovat kulturní podnikání. Kromě soukromých zakázek jednotlivců to byl zvláště stát a jeho instituce, kterým šlo o utvrzování národního povědomí a vlastní reprezentaci. V druhé polovině 20. století přebíral roli nový režim, v jehož rámci se začaly rozvíjet i neoficiální tendence. V Čechách měla zásadní úlohu výjimečně kvalitní výuka na pražské Akademii, která dala svým absolventům skvělý řemeslný základ. V kontextu této tradice se tak v českém prostředí projevuje pestrý konglomerát nejrůznějších stylů. Kolem roku 1900 v Čechách doznívá historismus a objevují se moderní podoby realismu. Svoji úlohu sehrává secese, kubismus, následovány art decem, abstrakcí nebo civilismem. V druhé polovině 20. století logicky začne v četných mutacích převládat socialistický realismus. Na sklonku padesátých let je to informel a abstraktní polohy, které převládnou v šedesátých letech. Jako spodní proud se prosazují svobodné polohy neorealismu.

Alšova jihočeská galerie je spojována hlavně se souborem středověké plastiky. Poněkud ve stínu zůstává neméně výjimečná sbírka sochařství z let 1900 – 2000, jíž se rozhodla v následujících letech představit jako postupně obměňovanou a doplňovanou stálou expozici. Výběr z kolekce moderního sochařství AJG nabídne každý měsíc jednu plastiku, která bude zároveň medailonem prezentována na sociálních sítích a webových stránkách galerie. Expozice se tímto bude postupně rozšiřovat o významná díla a jejím výsledkem bude prezentace více jak šedesáti uměleckých předmětů ze sbírkového fondu AJG. Na jaře 2022 uvede venkovní expozice česko-německé a německé výtvarníky – Hermann Zettlitzer, Willi Knapp, či Wilhelm Wandschneider, které na terase doplní výběr realistické a abstraktní tvorby, např. Břetislav Benda a jeho figurální plastika nebo Hana Wichterlová a její abstraktní kompozice. V průběhu následujících let budou také představeni: Alena Honcová, Bedřich Stefan, Bohumil Kafka, Ellen Jilemnická, Eva Kmentová, Hugo Demartini, Jan Hendrych, Jan Štursa, Jaroslav Hladký, Josef Boháč, Josef Mařatka, Karel Dvořák, Karel Nepraš, Karel Malich, Ladislav Zívr, Mary Duras, Miroslav Páral, Olbram Zoubek, Otto Gutfreund, Stanislav Kolíbal, Václav Vokálek, Vincenc Makovský, Vladimír Janoušek, Zbyněk Sekal, Zdena Fibichová a další.

Alšova jihočeská galerie – Wortnerův dům