Německý malíř Adolph Menzel (1815⁠–⁠1905) byl umělcem širokého námětového a výrazového rozsahu. Oficiální polohu jeho díla představuje historická malba, jíž se za svého života nejvíce proslavil. V té se zaměřoval na výjevy z německých, především pak pruských dějin a také na současné události, jež vedly ke sjednocení Německa v roce 1871. Menzelovy zásluhy v tomto oboru přispěly k tomu, že na sklonku svého života získal šlechtický titul (1898) a jeho jméno bývá uváděno ve formě „Adolph von Menzel“. Malíř byl vrstevníkem francouzských realistů a z jeho tvorby i životopisu je patrné, že sledoval soudobé umělecké dění ve Francii, utvářející cestu k modernímu umění.

Témata vysokého umění tvoří jen část rozsáhlého Menzelova díla. Malíř se intenzivně zajímal také o každodenní život rozmanitých vrstev dobové společnosti. Ty nejčastěji zachycoval kresbou a grafikou, prezentovanou v aktuálním grafickém kabinetu. Práce na papíře měla v jeho tvorbě důležité místo, neboť jako syn majitele litografického ústavu se Menzel od raného mládí věnoval grafické práci a později se stal vyhledávaným ilustrátorem. Specifickou polohu jeho díla tvoří práce karikaturní a komické povahy, dokumentované mimo jiné kresbami, provázejícími malířovu osobní korespondenci. Tento druh uměleckého projevu vypovídá o tom, že mnozí z výtvarníků, jejichž dílo si již za jejich života získalo velkou vážnost a všeobecný respekt, neztratili schopnost a potřebu sebeironie a vidění sebe sama i v „nevážných“ souvislostech.