Výstava Na hraně tematizuje možnosti využití kamene jako primárního stavebního prvku šperku a zároveň upozorňuje na tenkou, ba téměř neviditelnou hranici mezi autorským šperkem a drobnou plastikou. Martin Verner se ve svém doktorském výzkumu na Fakultě umění a designu UJEP zbývá způsoby zpracování kamene ve šperkařské tvorbě, a proto k účasti na výstavě přizval čtyři výtvarníky, kteří s tímto materiálem ve své tvorbě invenčním způsobem pracují – Ludmilu Šikolovou, Miu Čopíkovou, Pavla Opočenského a Karla Votipku.

Využití drahých kamenů klenotníky bylo původně opodstatněno především optickými vlastnostmi tohoto materiálu a ty byly dále akcentovány specifickým způsobem výbrusů, které umožňovaly směřovat lom světla. Vystavující umělci posouvají využití kamene ve šperku na zcela jinou úroveň. Kámen či minerál
v jejich pojetí není pouze okrasným prvkem, nýbrž primární konstrukční složkou jednotlivých objektů.

Čopíková, Votipka a Opočenský sice pracují s polodrahokamy, ale pod jejich rukama se vzácný minerál mění v sochařskou hmotu. Na druhé straně Ludmila Šikolová a Martin Verner tvoří s materiálem, který nebyl původně určen pro klenotnické účely, naopak je využíván při výrobě užitkových nebo technických
objektů. Oba autoři zkoumají limity použité hmoty z hlediska pevnosti, pružnosti a možnosti využití v drobné plastice.

DOX - centrum současného umění