Zdena Šafka (*1953) vystudovala textilní výtvarnictví na VŠUP v Praze. Od 80. let 20. století se postupně věnovala textilnímu a kostýmnímu výtvarnictví, oděvnímu návrhářství, restaurování gobelínů a pedagogické činnosti. Od roku 2005 se plně věnuje volné tvorbě, především malbě a kresbě.

V uplynulých letech se autorčin projev pohybuje v širokém rozpětí lyrické figurace a geometrické abstrakce. Formální rozmanitost vzniklých tematických okruhů zjevně pramení v autorčině vrozeném citu pro tvarovou stylizaci, kompoziční harmonii a barevnou poetiku. Méně zřetelným, zato snad ještě zásadnějším „rodovým“ rysem tvorby Zdeny Šafky je nevyřčený pocit paradoxní „intimní dálky“, který jemně vyzařuje z každého jejího díla. Jde o duševní polohu, pramenící z introvertního pozorování okolního světa a vyúsťující v symbolické výpovědi o spjatostech mezi vnější skutečností a vnitřní sférou duševní i duchovní. Výsledné obrazové náměty citlivě odrážejí autorčiny důvěrné prožitky a její vědomí o zázračné podstatě světa.

Ucelený cyklus nových obrazů, který Zdena Šafka představuje v GASK, čerpá inspiraci z přírody v okolí jejího domu a ateliéru, čímž navazuje na autorčino soustavné zkoumání podob a významů krajiny. Na těchto obrazech však nevidíme krajinu jako panoramatický celek ani jako jeho výseky, nýbrž jako „mikrokosmos“ složený z jednotlivých přírodních prvků, především z listů několika druhů stromů a rostlin. Obrazová stavba těchto výjevů nevychází z perspektivního prostoru, ale z intuitivních prostorových vjemů, nejčastěji podmiňovaných zčásti nebo zcela průhlednými obdélníkovými plány. Technikou akrylového spreje, v níž se listy používají jako šablony, utváří autorka přízračné reflexe stále se měnící hranice přítomnosti a nepřítomnosti, minulého a přítomného času, trvalosti a pomíjivosti. Splynutím dvou zdánlivě protichůdných vizuálních proudů, tj. konkrétního ornamentu a snové surreality, vzniká prostor myšlenkových přesahů, v němž „obyčejné“ přírodniny k nám promlouvají řečí odvěké symboliky – kapradí a pampeliška například symbolizují věčný cyklus zrození, smrti a znovuzrození, proto také symbolizují rodinu a naději pro budoucí generace. V koloristické modelaci obrazových motivů a v jejich rytmických, místy téměř abstrahovaných tvarech lze vycítit i hudební senzibilitu, čemuž ostatně nasvědčují názvy řady děl: Variace na lesní strunu, Sonáta pro klavír, Harmonie, Etuda, Malá denní hudba, Koncert v růžové zahradě, Nokturno.

Obrazy, které Zdena Šafka vystavuje v GASK, lze chápat jako projev niterného úžasu z přírody. Z jejich tlumeně emocionálního sfumata lze však vytušit i autorčinu tichou osobní konfesi.

Richard Drury, kurátor výstavy GASK

GASK - Galerie Středočeského kraje