Minimalistický objekt uprostřed výstavního sálu je složen z nepřeberného množství skicáků Jaromíra Šimkůje. Tento objekt je zároveň mobilním archivem i veřejnou studovnou umělcových kresebných deníkových záznamů a návštěvník galerie je zván k libovolnému listovaní v nich.

Skicáky mají jednotný formát A6, který vzniká rozpůlením běžného školního sešitu. Sešitový „půlčík“ zpevňují kartonové desky adjustované žlutou, malířskou páskou. Vernakulární estetika má triviální, primárně ekonomický původ, jež se však kvantitou mění v příslovečnou novou kvalitu. Jaromír Šimkůj do těchto záznamníků během posledních osmi let s železnou pravidelností zakresluje tvary pozorované na trati mezi Skalicí nad Svitavou a Brnem. Cestu tam a zpět podstupuje každý všední den a má rutinní důvod, cestu do práce. Kresba je pro něj činností pravidelnou, dlouhodobou a obsesivní. Kreslit viděné z okna jedoucího vlaku přináší však také představitelné obtíže. Otřesy během jízdy neumožnují vést linku pevně a plynule. Motivy pozorované z okna se rychle vynoří, mihnou se a nenávratně mizí. Kresba vyžaduje pohotovost a získává performativní charakter.

Moravská galerie v Brně — Pražákův palác