Ladislav Jezbera (*1976 Hořice v Podkrkonoší) je spjat s východočeským regionem, který má bohatou sochařskou tradici. Studoval na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně v ateliéru sochařství u Vladimíra Preclíka, ale ovlivnila jej zejména minimalistická tvorba jeho dalšího učitele – Jana Ambrůze. Vychází z geometrického umění a minimalismu, které propojuje s konceptuálními přístupy. Jeho díla pomocí matematických a fyzikálních propočtů či sotva postřehnutelných chemických procesů vizualizují filozofické či sociologické teorie. Často využívá specifické vlastnosti „nesochařských“ materiálů, jako je plexisklo, molitan, vyjetý motorový olej, mýdlo či polystyren. Je členem Klubu konkretistů KK3 se sídlem v Hradci Králové.

Výstava sochaře a konceptuálního umělce Ladislava Jezbery se zabývá tématem koexistence i vzájemného ovlivňování jedince a společnosti. Sestává ze dvou samostatných instalací vytvořených pro královéhradeckou galerii – jedné ve Foyer, druhé v prostoru Bílé kostky. Člověk je tvor společenský a jako takový musí neustále „držet na uzdě“ své ego (já). Jen to mu umožňuje v rámci společnosti fungovat a přežít. Každý den nás okolnosti nutí hledat rovnováhu mezi našimi potřebami a touhami a zájmy ostatních. Já má tendenci pokládat všechny skutečnosti za věci, s nimiž může zacházet podle svých potřeb, zkoumat je, manipulovat s nimi a využívat, jak právě potřebuje. Neovládnutí vlastního ega potom může vést až k tomu, že podobně jako zvířata bojujeme s příslušníky vlastního druhu. Avšak lišíme se od nich mírou ničivosti a masovosti tohoto počínání a rovněž vědomím své smrtelnosti – omezeného času.

V rámci instalace v Bílé kostce autor nahlíží danou problematiku z téměř vědeckého, biologického úhlu pohledu. Jeho mramorové prostorové objekty či plexisklové „závěsné obrazy“ odkazují k principu určité danosti – předurčení. Umělec si pohrává s myšlenkou, že naše já – jednání a povahu – formují jak vnější vlivy, tak především genetické dispozice, s nimiž můžeme různým způsobem pracovat, ale nikdy se z nich nedokážeme zcela vymanit, úplně je skrýt či potlačit.

Vernisáž: 16. 6. 18:00

Kurátorka: Judita Kožíšková

Galerie moderního umění v Hradci Králové