Výstava představí návštěvníkům průřez tvorbou královéhradeckého rodáka, člena pražského undergroundu, signatáře Charty 77, exulanta a světoběžníka, který svou fascinaci viděným světem s jeho poezií nonsensu přetavil do nezaměnitelné malířské oslavy pestrého světa lidí. Svou zálibou v situační grotesce navazuje na dlouhou řadu předchůdců od starých holandských mistrů, přes žánrovou malbu 18. a 19. století, společenskou satiru a karikaturu 1. poloviny 20. století až po americký regionalismus.

V rafinovaně insitních malbách mnohofigurálních kompozic rozvíjí autor série nesouvisejících do sebe uzavřených mikropříběhů. Stejně jako v životě ani zde neexistuje jednotící střed. Osoby spolu interagují, přesto každý jedinec zůstává ponořen ve svém světě, ve svém příběhu. Autor na plátně skládá novodobou burleskní frašku, do níž obsazuje typy odpozorované v ulicích, hospodách a barech, ale také na stranických schůzích a v policejních služebnách. Jeho obrazy jsou filmem smrštěným do jediného okamžiku, humoristickým románem, jehož finále je ponecháno zcela na fantazii a životních zkušenostech diváka.

Výstavní cyklus Dialog je postaven na komunikaci současného autora s dílem či souborem děl z depozitářů galerie. Jan Šafránek si pro tento ryze výtvarný bezeslovný rozhovor ikonické dílo královéhradecké sbírky – obraz Bohumila Kubišty Kavárna. Díla Bohumila Kubišty, které se na přelomu 60. a 70. let 20. století staly součástí stálé expozice a řady výstavních projektů tehdejší Krajské galerie v Hradci Králové, považuje autor za elementární inspirační zdroj pro svou tvorbu. Šafránkova tvorba bude na výstavě prezentována prostřednictvím rozsáhlého souboru kreseb doplněných o stěžejní malířská díla jednotlivých dekád.

Jan Šafránek (*1948) je svébytný český malíř, jehož začátky jsou spojeny s propagační tvorbou pro hradecké kino Centrál. Po svém přestěhování do Prahy se stal aktivním členem pražského undergroundu. Podpis Charty 77 pro něj, stejně jako další jeho přátele, znamenal nucený odchod do exilu. Po krátkém období ve Vídni, kde si doplnil výtvarné vzdělání, se krátce usadil v Austrálii a dále cestoval. Svou fascinaci viděným světem lidí přetavil do nezaměnitelné malířské oslavy, s notnou dávkou nonsensové poezie. Svou zálibou v situační grotesce navazuje na dlouhou řadu předchůdců od starých holandských mistrů, přes žánrovou malbu 18. a 19. století, společenskou satiru a karikaturu 1. poloviny 20. století až po americký regionalismus.

Galerie moderního umění v Hradci Králové