Audiovizuální dílo The Grief of Misfit Cathedrals se zabývá fenoménem opuštěných industriálních objektů, které se po ztrátě původní funkce stávají solitéry v městském prostoru.
Jejich monumentální betonové skelety dominují okolní krajině a svým měřítkem a proporcemi připomínají starou sakrální architekturu. Ve své prázdnotě neúprosně zrcadlí plynutí času a působení nejrůznějších socio-ekonomických sil a vlivů, vepsaných do jejich současného stavu.
Melancholická atmosféra imerzivního filmového formátu, umocněného vícekanálovým prostorovým zvukem, dává pocítit inspiraci japonským konceptem mono no aware, neboli smířením se s pomíjivostí věcí a spatřováním krásy v zániku. Podobná emoce proniká i díly evropského romantismu, jejichž děj se často odehrává na pozadí antických nebo středověkých ruin.
Lineární experimentální projekt z dílny Lunchmeat Studia je formálně vystavěný na technicky precizních 3D skenech míst přežívajících mimo rytmus města. Jejich křehká a zároveň lehce surová krása tak zůstává uchována navzdory postupující entropii.
Výsledná audiovizuální instalace pak otvírá mimo jiné otázky spojené s pamětí místa, estetickou hodnotou rozpadu nebo současnou proměnou kulturní krajiny.
