Naděžda Plíšková patří mezi výrazná jména poválečné tvorby neo-avantgardních autorů. Grafička, sochařka a autorka site-specific instalací patřila v 60. letech do okruhu umělců kolem teoretika Jindřicha Chalupeckého.

Příběh jejího života i tvorby byl spletitý vlivem poltických událostí, které nemilosrdně dopadaly na tuto generaci autorů. Na uměleckou scénu vstoupila počátkem 60. let, která díky politickému oteplení přinesla nové výstavní možnosti i pro autory, kteří se vymykali z kánonu socialistického realismu. Koncem této dekády po srpnové invazi roku 1968 však dochází k normalizačnímu potlačení svobodné tvorby, byť i v této době Naděžda Plíšková tvoří s neutuchající invencí.

Monografická výstava představí životní příběh autorky od počátečních studijních kreseb přes nejznámější grafiky a plastiky 60. let až po závěrečná díla let devadesátých, jejichž náměty vlivem dlouhodobé nemoci vážní a těžknou. Ať je však námět sebevážnější, dílo Naděždy Plíškové vždy nese jeden podstatný rys a tím je humor. S mírným odstupem, s vtipem sobě vlastním, komentuje Naděžda Plíšková svět svůj i svět kolem sebe a dává nám nahlédnout život jako sérii jemných absurdit, ke kterým přistupuje někdy s lehkostí, jindy s ironickým komentářem.

Galerie Lázně Liberec