Je to dost dlouho, nejméně rok, co se Jirka s Pavlem sem tam oddělili, a bylo vidět, že probírají něco důležitého. Když si přizvali Sýkorku, jindy Drapiče, došlo mi, že to důležité bude něco veledůležitého. A taky že jo. Jednoho dne se to provalilo: chystají v lounském GAMLU výstavu fotografií.
Společnou.
Na jedné straně zkušený profesionál, který má za sebou nejednu prezentaci svých výtvorů, jimž bezesporu dominuje kniha vzdávající hold Ještědu, do jehož království se kdysi odstěhoval za obživou.
Na druhé straně vnímavý všeuměl, který se fotografii věnuje sice také profesionálně, ale jako majitel fotografického obchodu. Podle mého na něj zapůsobila při jeho dlouhých vyjížďkách na bicyklu krása Českého středohoří a jiných míst Lounska, a protože je to duše citlivá, nejspíš zatoužil tu krásu polapit.
Oba Louňáci, milovníci Českého středohoří, oba na prahu druhé padesátky života.
Jiří má rád černobílou fotografii, na které zachycuje portréty osobností i krajinu, v níž rád hledá geometrický řád, podobně jako v architektuře.
Pavel upřednostňuje barevnost, používá ji však ke sdělení pocitu z viděného, nebojí se neostrosti, zrcadlení. Podle mého takový impresionista.
Bude to zajímavé setkání dvou přátel od Oharky, kterým se stal fotoaparát věrným druhem na cestě životem.
Jsem zvědav a držím jejich duetu palce.
