Výstava „VEŘEJNÝ PROSTOR CZ / KRAJINA MĚSTA“ představuje vývoj městských veřejných prostorů v České republice po roce 1989. Více než 60 renovovaných nebo nově utvářených náměstí, ulic, parků, ale i uměleckých děl a aktivit ve veřejném prostoru je interpretováno z hlediska jejich fyzické formy, sociálního obsahu i kulturního významu.

Veřejný prostor se v posledních letech dostává na přední místa diskuzí o architektuře. Již se nejedná jen o téma
expertů, ale i široké veřejnosti a politiků. Pravidelná mezinárodní soutěž Evropská cena za městský veřejný
prostor s následnou putovní výstavou vítězných realizací (organizuje ji CCCB v Barceloně a GJF uvedla v ČR již tři
ročníky) ukazuje, že metropole jako Barcelona, Paříž, Kodaň, Lublaň, ale i řada menších evropských měst se věnuje
péči o veřejné městské prostory a o jejich originální a přitom obyvatelné ztvárnění mimořádnou pozornost.

V mnoha směrech lze tento pozitivní obrat shledat i v českých a moravských městech. I u nás můžeme
evidovat snahy o vysvobození městských veřejných prostorů zpod nadvlády automobilové dopravy a jejich
návrat širším sociálním a relaxačním funkcím. Mnohá – především historická – centra měst i venkovských sídel
prošla v posledních dvou dekádách regenerací, jejíž součástí byla i kultivovaná úprava jejich hlavních náměstí
a ulic. K zajímavým počinům je třeba přičíst i méně tradiční formy veřejných prostorů, prostor pro nové formy
sportovních aktivit, za pozornost ale stojí i různé umělecké nebo občanské aktivity, které jsou sice jen dočasné
povahy, ale mohou působit.

Výstava může tedy představit již široké spektrum dobrých realizací a aktivit. Nechce však být jen reprezentativní
přehlídkou pozitivních příkladů. Chce upozornit i na základní problémy, které veřejné prostory našich sídel
ohrožují: jejich otevřenou či plíživou privatizaci a komercionalizaci; zanedbanost mnoha městských prostorů, které nestojí v centru pozornosti nebo patří do sociálně okrajových oblastí; přetrvávající upřednostňování potřeb individuálního automobilismu aj. Výstava by tedy měla skloubit jak propagaci pozitivního vývoje, kterou by bylo možné využít i při reprízách výstavy v zahraničí, tak problémově orientované analýzy, prezentované např. formou videoreportáží nebo fotokolážemi apod.

Galerie Františka Drtikola Příbram