Galerie kláštera ve Šternberku zve o letošních prázdninách na výstavu Ondřeje Michálka, jednoho z nejoriginálnějších tvůrců naší současné grafiky. Výstavu s názvem S radostí zabloudit můžete navštívit ve Šternberském klášteře do pátku 28. srpna 2026 (otevřeno út-ne 10.–16. hodin).
Mladou galerii ve Šternberském klášteře provozuje od roku 2024 město Šternberk ve spolupráci s neziskovou organizací TUFEST a Handkeho spolkem, který působí v areálu bývalého augustiniánského kláštera více než dvacet let a zajišťuje prohlídky tohoto rozsáhlého historického komplexu. Výstavní program galerie zahrnuje nejen tvorbu místních autorů a studentů uměleckých škol, ale i díla hostujících umělců, která představuje například v rámci festivalu současného umění TUFEST. Pro letošní léto připravila galerie výstavu Ondřeje Michálka, vynikající osobnosti naší současné umělecké grafiky, člena sdružení Hollar a výtvarného pedagoga z Univerzity Palackého v Olomouci.
|
Obr. 2. Ondřej Michálek: Nové zahrady (Tanec), 2018, akvatinta, čárový lept, 695×995 mm |
Obr. 3. Ondřej Michálek: Nové zahrady (Vandalismus), 2026, akvatinta, 695×995 mm |
Pro starší tvorbu Ondřeje Michálka přibližně do roku 2010 je charakteristická technika linorytu a dřevořezu, případně experimentální autorská metoda na bázi kolografie. V druhé dekádě našeho století umělec postupně přenesl svůj zájem k hlubotiskovým technikám, zejména k akvatintě, čárovému leptu a suché jehle. Tento mimořádně erudovaný, technicky zdatný a zkušený grafik virtuózně ovládá všechny tradiční techniky a cílevědomě zkoumá jejich výrazový potenciál. Narazí-li na limity některé techniky, neváhá pro dosažení osobitého výtvarného záměru objevit nový autorský postup. V osmdesátých letech vyvinul originální metodu kolografického tisku. Přestože techniku většiny grafických listů z posledního období skromně označuje termínem akvatinta, ve skutečnosti se jedná o velmi sofistikovanou a technologicky inovativní metodu, která má s tradiční akvatintou jen málo společného.
|
Obr. 4. Ondřej Michálek: Nový akvadukt, 2015, akvatinta, suchá jehla, 695×995 mm |
Obr. 5. Ondřej Michálek: Brána, 2016, akvatinta, suchá jehla, 695×995 mm |
Tvorba Ondřeje Michálka odvíjí se ve volných tematických cyklech, které autor přerušuje, aby se k nim po přestávce znovu vrátil s novým pojetím námětu a někdy i s odlišnou grafickou technikou. Výstava ve Šternberském klášteře to nejnápadněji dokumentuje akvatintou Noční let II (2023), která navazuje na sérií enigmatických létajících a plovoucích objektů z osmdesátých a devadesátých let, provedených kombinovanou technikou linorytu, kolografie a serigrafie. Z dalších charakteristických námětových okruhů jsou na výstavě zastoupeny Akvadukty, Promenády, Monumenty, Nové zahrady a Nové domy. Grafické listy Ondřeje Michálka z cyklů Akvadukty a Promenády evokují často nepřehledné a obtížně prostupné labyrinty, ve kterých lidské oko snadno zabloudí. Vnímavý divák však nemá důvod se takového zbloudění obávat a děsit. Předem tuší, že půjde o bloudění s radostí, které mu přinese jedinečný umělecký zážitek a nejedno estetické překvapení.
|
Obr. 6. Ondřej Michálek: Noční let II, 2023, akvatinta 190×243 mm |
Obr. 7. Ondřej Michálek: Neznámé teritorium I, 2025, akvatinta 696×995 mm |
Text: Jiří Bernard Krtička
Foto: Ondřej Michálek
